Šicí stroje

Koupě šicího stroje je pro začátečníka, který o strojích nic neví, většinou pekelná zkušenost. Výběr je široký, cenové rozpětí také, možností spousty a chudák začátečník mezi tím tápe jako vegetarián v masně. Budiž jim tento článek malou pomocí na cestě za novou mašinou.

Stroje můžeme rozdělit do tří základních skupin:

1) šicí stroje šlapací
2) šicí stroje elektrické mechanické
3) šicí stroje elektrické elektronické

Z nich ještě musíme vyčlenit dvě skupiny:

4) obnitkovací stroje (overlocky)
5) speciální stroje (vyšívací, quiltovací)


Každou skupinu si teď rozebereme. Jsem z krejčovské rodiny a šila jsem s výjimkou vyšívacích strojů na mašinách ze všech uvedených skupin, takže budu mluvit i z vlastních zkušeností.Šlapací šicí stroje
jsou, jak název napovídá, poháněné nikoli elektřinou, ale švadlenou. Musí být zabudované ve stolku, který má dole šlapací desku (viz obr. - 3). Na desku si položíte chodidla a kývete dopředu a dozadu jako na houpačce. Pohyb se přenáší řemenem (2) na ruční kolo (1) a pak do útrob stroje až k jehle.

Sehnat šlapací stroj je velmi jednoduché, inzertní rubriky jsou jich plné a ceny se obvykle pohybují od nuly do 1000 Kč. Bydlíte-li v domě po prarodičích, dost možná se vám šlapací stroj válí zapomenutý někde na půdě nebo v kůlně. Takže důvody pro jsou jasné:

1) dá se sehnat zadarmo
2) dá se na něm šít a není tak hlučný jako elektrický stroj
3) umí šít velmi pomaličku a nohama ho zcela ovládáte
4) díky pravidelnému šití na šlapacím stroji budete mít nejkrásnější nohy ve vsi (ověřeno mojí babičkou)

Pokud ovšem chcete opravdu šít, ne si jen tak sem tam pro radost spíchnout látkovou tašku přes rameno, na šlapací stroj zapomeňte. Moje babička takový stroj vlastní, je zhruba stejně starý jako ona, tj. kolem 80 let, a dodnes na něm šije. Valnou část života se živila zakázkovým šitím a přivydělává si jím dodnes - pořád na tom starém šlapacím stroji, který vydržel bez větších závad celý život. Pokud patříte k lidem, které taková věrnost a stabilita přivádí k úžasu a k tomu bezmezně milujete staré věci (a nechcete šít jiné věci než ty tašky), asi už se slzou v oku prohledáváte inzeráty. Ale:

1) šlapací stroje jsou velké a neskladné. Stolek se šlapacím strojem je těžký krám, který musíte někam postavit a moc s ním nehýbat. Tzv. kufříkový šicí stroj si můžete vybalit na stůl a když ho nepotřebujete, zase zavřít do skříně.
2) většina šlapacích strojů neumí entl. To je velký průšvih a i moje babička má kromě šlapacího stroje ještě elektrickou Veritasku, na které začišťuje švy. Pokud chcete šít výhradně na šlapacím stroji, budete muset začišťovat ručně smykovacím stehem a to, věřte mi, není dobrý nápad. Trváte-li na šlapacím stroji, sežeňte si stroj s entlem.
3) když se vám šlapací stroj rozbije, budete těžko shánět opraváře. Staré elektrické stroje vám v servisech vezmou, ale se šlapacím strojem bude potíž. Jistým řešením může být přítomnost šikovného kutila v domácnosti, protože šlapací stroje jsou poměrně jednoduchá mechanická zařízení a když někde vypadne šroubek, dá se závada snadno spravit. Ale pokud vám v mašině praskne nějaký letitý díl, můžete ji rovnou odnést do šrotu. Už jen sehnat nový řemen je potíž.
4) některé šlapací stroje nemají převod. Na to pozor - opravdu staré šicí stroje šijí stylem jedno šlápnutí = jeden steh! Ty jsou dobré spíš místo rotopedu. Shánějte stroj, který se při šlapání rozjede a šije na jedno šlápnutí víc stehů.
5) při rozjezdu je šlapací stroj náročnější na ovládání. Když totiž šlápnete, začne se točit (a tím pádem i šít) dozadu, nikoli dopředu. Při rozjezdu proto musíte vždycky rukou pootočit ručním kolem a zároveň pomalu šlápnout, aby stroj chytil správný směr. Občas se vám proto stane, že budete litovat, že nemáte tři ruce.
6) nemá osvětlení. Elektrické stroje mají zabudovanou žárovičku, která svítí přímo na jehlu. U šlapacího stroje budete muset osvětlení šicí plochy nějak vyřešit, což není tak jednoduché, jak to vypadá.

Šlapací stroj byl první, s nímž jsem přišla do styku, a o prázdninách u babičky jsem na něm vždycky šila pro panenky i pro sebe. Vyhovovala mi pomalá rychlost a byla jsem hrdá, že mě babička pustila k velké mašině, ale dnes už bych šlapací stroj určitě nechtěla. Verdikt: máte-li šlapací stroj doma na půdě a chcete si to jen tak zkusit, vytáhněte ho. Jinak to nemá smysl.


Elektrické mechanické šicí stroje
mají v principu stejnou konstrukci jako šlapací, ale jsou poháněné elektrickým motorem. Motor ovládáte nožním pedálem - čím víc šlapete, tím rychleji stroj šije. Všechny elektrické stroje (snad s výjimkou nějakých hodně starých, které už neseženete) mají rovný steh i entl (klikatý, “cik-cak” steh) a k tomu většinou ještě nějaké další (pružné, ozdobné, knoflíkové dírky atd.). Rovných i klikatých stehů mívají víc druhů. Na těch levnějších můžete volit třeba mezi třemi délkami rovného stehu a šířkami entlu, na dražších si můžete délku a šířku nastavit kolečkem. Na běžné domácí šití stačí stroje s několika přednastavenými stehy, pro začátečníka je to dokonce vhodnější, protože nemusí dlouze přemýšlet a kroutit kolečky.
Elektrické mechanické stroje musím ještě rozdělit na dvě podskupiny - staré a nové. Mezi staré počítám všechny ty Veritasky a Luczniky, na nichž se šilo v 70. a 80. letech a šije samozřejmě dodnes. Veritasku s celokovovým krytem má máma i babička a ušila jsem na nich nejeden hadřík. Nákup takovéhoto šicího stroje však vřele nedoporučuji; pokud ho podědíte nebo seženete v bazaru do pěti stovek, tak ano, v opačném případě si určitě kupte nový. Proč?1) udržet starý mechanický šicí stroj v bezvadném stavu je při jejich stáří nemožné. I když koupíte stroj, který jeho původní majitel nechal prohlédnout v servisu, vyčistit a seřídit, budete muset zakrátko udělat to samé. Čas od času budete muset sundat kryt, stroj opatrně pročistit a namazat. Člověk, který takový stroj nějakou dobu vlastní a šije na něm, je na to zvyklý a ví, jak se ke stroji má chovat, ale začátečníkovi z toho bude akorát do pláče. Jestliže máte v rodině nebo v blízkém okolí někoho, kdo se ve strojích trochu vyzná a nebude se bát Veritasce hrábnout pod kryt a domluvit jí, pokud začne zlobit, tak je to v pořádku, ale jinak se do toho nepouštějte. Moje máma na Veritasce šije, má ji už hodně dlouho a protože je ke své škodě kapánek konzervativní, nechce se jí přecházet na jiný stroj; mašina sice funguje perfektně, ale minimálně jednou měsíčně se musí někde něco máznout, vyčistit, dotáhnout nebo do toho drcnout, protože to nejede na sto procent. Tento bod zdůrazňuji, protože prostě neplatí, že co je staré, to je poctivé. Setkávám se s názorem “chtěla bych šicí stroj, ale koupím si radši starý bytelný, ne nějakou moderní plastovou nádheru”. Velká chyba. Veritas s celokovovým krytem možná vypadá bytelně, faktor rozsypatelnosti však má stejný jako nová Veronica nebo Husqvarna.
2) nekupujte stroj, jehož původ neznáte. Viz bod 1. Lucznik po mamince si klidně nechte, ale kupovat ho na inzerát není moc dobrý nápad. Když už musíte, vezměte si s sebou někoho, kdo při pohledu do stroje pozná ochozené a zohýbané součástky.
3) servis není vždy dostupný. Většina servisů vám staré stroje vezme a náhradní díly se obvykle dají sehnat, ale doporučuji se informovat ještě před koupí. Máte-li ve vedlejší ulici servis šicích strojů, ještě to neznamená, že vám tam Veritasku opraví.
4) staré stroje bývají hůře ovladatelné a hlučné. Jak se šije na staré Veritasce s vyčochtaným pedálem jsem se mockrát přesvědčila. Pro začátečníka to není žádný med. Pomalinku šlapete, motor začne vrnět a najednou hrrrrrr, jehla letí, látka s ní a chudák začínající švadlena neví co dřív. Rachotivost staršího elektrického mechanického stroje spolehlivě přeřve i hodně nahlas puštěnou televizi. Pokud chcete šít častěji, poohlédněte se po něčem méně hlučném. Mámě, která pravidelně šije na Veritasce, už teď hučí v uších, zatímco babička, která na něm jen entluje a jinak poslouchá klapání šlapacího stroje, slyší dodnes jako rys. Nebezpečí hluku nepodceňujte, i tak je ho v našem životním prostředí víc, než je zdrávo, a ušní šelesty a nedoslýchavost jsou stále častějšími chorobami. Moderní elektronické stroje bývají odhlučněné, porovnávám-li svoji počítačovou Husqvarnu s máminým Veritasem nebo i novou Veronicou, kterou jsem měla předtím, je opravdu výrazně tišší.
5) na staré stroje už někdy není příslušenství. Příkladem budiž třeba hodně staré Veritasky, které používají jiný typ jehel. Jehly, které běžně koupíte v jakékoli galanterii a bez problémů nasadíte do všech současných a lehce starších strojů, mají dřík z jedné strany kulatý a z druhé placatý, zatímco staré typy jehel bývaly celé kulaté. Kulaté jehly už sežene maximálně po bazarech.


Husqvarna Huskystar 215, Veronica Optima 200 a Zetina 748 - moderní mechanické šicí strojeModerní elektrické mechanické stroje
si rozebereme blíž. Je to totiž sorta, která se na trhu hojně vyskytuje a hojně se používá a pokud nechcete do nového stroje vrazit moc peněz, budete vybírat právě mezi nimi.
Nevýhody mechanických šicích strojů jsou v kostce tyto: nemají složitější vyšívací stehy (mívají tzv. saténové stehy + různé jednodušší ozdobné stehy) a nemají elektronické fičury jako zpomalovače, zastavování jehly ve zvolené poloze atd. Začátečníkovi může obojí být jedno, protože se dá šít i bez toho a u elektronických strojů jsou tyto pomůcky vyváženy složitějším ovládáním.
Rozdíl mezi mechanickým a elektronickým šicím strojem je ve vnitřnostech. Chcete-li na mechanickém stroji přepnout z rovného stehu na klikatý, chytnete kolečko voliče a otočíte. Musí se trochu silou, kolečko klade jistý odpor, a uslyšíte, jak to vevnitř cvaká a přeskakuje do nové polohy. U elektronických strojů zmáčknete tlačítko a o zbytek se postará elektronika, která vevnitř přenastaví co je potřeba.
Na trhu je hodně značek a konečný výběr bude samozřejmě záležet na vašich preferencích.
Veronica - česká značka. (Součásti strojů jsou samozřejmě made in Asie, ale tím se nenechte rozházet - to už je dneska všechno.) Na výběr je několik mechanických strojů, počínaje Primou 1000 za cca 3600 Kč, s níž mám osobní zkušenost. Stroje Veronica jsou kvalitní, celokovové, některé modely mají dokonce štempl “doporučeno sdružením mechaniků”, což je sice hlavně marketing, ale zas tak úplně pro nic ho Veronicy nedostaly. Servis je běžně dostupný. Problém jsem měla jen se sháněním cívek, než jsem zjistila, že jsou stejné jako cívky na Zetinu, které se dají koupit skoro ve všech galanteriích. Stroje se dodávají s běžně dobrým základním příslušenstvím. Lahůdkou je rozšířená pětiletá záruka, ale doporučuji se důkladně informovat na podmínky - pět let neplatí pro všechny součásti a záruka je podmíněna servisní prohlídkou po dvou letech od zakoupení.
Zetina - další původně česká značka, i když dnes už vlastně jen tak napůl. Zetiny se vyráběly v Brně a doteď je v Zábrdovicích vedle zbrojovky firemní prodejna. I Zetina prodává nejlevnější model za cenu pod 4000 Kč, je ale o něco vybavenější než nejlevnější Veronica. O kvalitě nevím nic, ale konstrukce je tradičně celokovová. Dodávané příslušenství je slušné, dokoupitelné ještě slušnější (např. teflonová patka nebo šikovná patka s odstřihem).
Janome - japonská značka. Stroje Zetina někdy uvidíte v nabídce jako Zetina-Janome, ale nejsem si jistá proč - zda došlo ke sloučení nebo Janome koupil zkrachovalou Zetinu a pokračuje ve výrobě Zetin. Stroje Janome platí za kvalitní. V jednom obchodě se šicími stroji (kde prodávali i Janome) jsem byla varována, abych si při případném nákupu ověřila, zda stroj opravdu pochází od distributora Janome a ne brněnského Alfa-projectu. Týká se to především stroje Janome Platinum 760, který je údajně vyráběn mimo licenci Janome a z toho plynou problémy se servisem a náhradními díly. Při vybírání nového šicího stroje jsem se zajímala právě o tento stroj, protože je za poměrně příznivou cenu. Když si ho však porovnáte s ostatními stroji Janome, zjistíte, že se dodává s podprůměrným příslušenstvím a nemá moc dobře vyřešené ovládání.
Husqvarna (Viking) - švédská značka s pověstí výborné kvality, která stále platí. Vyrábí mechanické i elektronické stroje, nejlevnější (najdete ho v řadě Huskystar) stojí cca 5000 Kč. V servisech šicích strojů vám řeknou, že Husqvarny moc často neopravují a reklamace v záruční době bývají zcela na nule. Příslušenství je poměrně snadno k sehnání.
Singer - německá značka s pověstí kvality, která už neplatí. Strojům Singer bych se raději vyhnula, kdysi skvělá kvalita prý v poslední době značně poklesla, a problém je i se sháněním náhradních dílů a příslušenství, většina je totiž Singer only a dost drahá. Singrovky u nás nejsou příliš rozšířené, což je při shánění servisu a příslušenství další mínus. Nejlevnější Singrovka stojí necelé 3000 Kč, svými schopnostmi je však na úrovni lepšího šlapacího stroje.
Pfaff - velmi rozšířená značka s variující pověstí. Nekvalitní není, servis a příslušenství seženete na každém rohu, ale v některých prodejnách vám řeknou, že je všechno zbytečné drahé, neboť se platí značka. Ceny nových strojů jsou však srovnatelné s ostatními - nejlevnější u nás dostupný nový Pfaff stojí kolem 5500 Kč a jeho schopnosti ceně vcelku odpovídají. Nemám také informace o konstrukci, Pfaff se u levnějších modelů celokovovou konstrukcí nikde nechlubí. A jedna estetická výtka - design většiny Pfaffek je nehezky hranatý. To už je však věc individuálního vkusu.
Brother - japonská značka. V prodejnách o ní mluvili většinou váhavě - trvanlivost a kvalita Brotherů prý není na nejvyšší úrovni. Zvlášť levnější modely nemají celokovovou konstrukci. Některé mají nešťastně inovativně řešenou horní nit.
Bernina - kvalitní, ale drahá švýcarská značka. Servis nenajdete na každém rohu. Kromě běžných šicích strojů vyrábí vymakané quiltovací a vyšívací mašiny.
Toyota - Toyoty vůbec neznám a ani jsem nikde neviděla prodejnu či servis. Stroj jsem zahlédla jen v Tescu.
Veritas - značka nezanikla a vyrábí moderní šicí stroje, viděla jsem je však jen v jednom obchůdku v Brně. O jejich konstrukci, modelech a pověsti nevím nic.Osobně jsou mi nejsympatičtější značky Veronica, Husqvarna, Bernina a Zetina.


To bychom měli značky a teď to nejdůležitější - podle čeho stroj vybírat, co je důležité a co je zbytečné?
Robustní celokovová konstrukce - myslí se tím vnitřek stroje, navrchu je vždycky plast. K plastovému krytu nemusíte mít nedůvěru, kdyby náhodou praskl (jako že je to pevný plast a nestává se to), stroji to bude úplně jedno. Plast je také na dotek příjemnější než studený kovový kryt starých strojů, což oceníte zvlášť v zimě. Kovovou konstrukcí se každý výrobce rád pochlubí a bývá to proto ve specifikacích stroje.
Velikost - dejte si pozor na prťavé “kompaktní” stroje. Většina základních strojů má délku od 35 do 40 cm, což je tak akorát.
Výběr stehů - velmi důležitá položka, ale neomezujte se jen na ni. Stroj se spoustou vyšívacích stehů vám bude na nic, pokud se bude špatně ovládat. Jako příklad si vezmeme tabulku stehů z Veronicy Optimy 200:

První zleva je knoflíková dírka, ta se určitě hodí a šít ji umějí snad všechny stroje. Šití knoflíkové dírky může být automatické nebo poloautomatické, přičemž oba způsoby jsou v porovnání s ručním šitím velmi pohodlné. Při šití poloautomatické dírky musíte stroji nastavit délku a pak přepínáním mezi třemi fázemi určit, jestli má ušít levou stranu, pravou stranu nebo zapošít konec - na obrázku jsou všechny tři fáze vidět. Automatická dírka se celá ušije sama, stroj si určí i velikost podle knoflíku, který jen vložíte do speciální patky. Tuto patku obvykle najdete v příslušenství stroje.
Následuje rovný steh, entl (klikatý steh) a pružný entl. Rovný steh budete přirozeně používat nejvíc. Stroje umožňují nastavit jeho délku, což se využívá při šití hodně tenkých nebo hodně tlustých látek - čím tlustší látka, tím delší steh je vhodnější. Entlem se začišťují okraje látek, pružným entlem okraje pružných látek, nebo jím můžete přišívat gumu. Nastavuje se jeho šířka a hustota.
Slepé a obrubovací stehy moc nevyužijete, takže jejich případnou absenci neřešte.
Vyšívací stehy jsou fajn, můžete si jimi své výtvory ozdobit. Na obrázku jsou tzv. saténové vyšívací stehy (saténové se říká “plným” stehům, jsou vlastně šité hodně hustým entlem). Jako ozdobné se dají využít prakticky všechny stehy, včetně entlu. Nebo třeba ty, které jsou na obrázku vpravo označené jako elastické.
Trojité stehy se hodí na šití silných látek a hodně namáhaných oděvů nebo třeba potahů na sedačky. Ale obejdete se i bez nich, většinou stačí zvolit dostatečně silnou nit a případě šev prošít dvakrát, nebo na něj vzít dvojjehlu, která také často bývá v příslušenství strojů.
“Overlockové” stehy jsou velmi dobrá věc, pěkně se jimi začišťují okraje látek a pomáhají při šití z pružných materiálů. Normální stroje pravé overlockové (obnitkovací) stehy neumějí, proto se většinou název “overlockové” používá v uvozovkách nebo se označují jako falešné či nepravé overlockové stehy. Na skutečnou obnitku musí být speciální stroj. Nicméně i falešnými začistíte okraje látek profesionálněji než entlem. Takže pokud cítíte, že byste občas ušili něco pro někoho mimo rodinu a blízký okruh přátel, kupte si raději stroj s overlockovými stehy. Na normální domácí šití vám stačí entl; na profesionální šití budete stejně potřebovat stroje dva, normální a obnitkovací.Chapač je část stroje, kam se strká člunek a cívka se spodní nití. Samozřejmě musí být celokovový, což je ovšem snad u všech strojů běžné. Chapače jsou dvojího druhu, klasické (vertikální) a horizontální. Je úplně jedno, jaký chapač váš stroj bude mít. Horizontální je sice o něco lépe přístupný, nit se do něj dává o něco snadněji, při koupi cívky se nemusíte starat o průměr dírky a má-li chapač průhledný kryt, krásně vidíte, kolik niti ještě zbývá, ale vertikální chapač není nijak méněcenný. Manipulace s ním je ze začátku složitější, ovšem s trochou cviku za chvíli zvládnete výměnu spodní nitě i poslepu.
Ponořitelný podavač - takové zoubky, které vykukují pod patkou. Podavač má každý stroj, ale u některých strojů ho můžete ponořit. To znamená, že zoubky zajedou dovnitř stroje a přestanou tím pádem posunovat látku. Pokud máte větší tvořivé ambice, může se vám to hodit, místo posunovače můžete látkou, ideálně napnutou v bubínku, pohybovat sami a provozovat tak primitivní strojové vyšívání (vyšívá se zpravidla hustším entlem). Také se to používá při strojovém látání nebo přišívání knoflíků. Jinak není ponořitelný podavač nezbytný.
Volné rameno se na rozdíl od ponořitelného podavače dost hodí. Volné rameno na stroji vyrobíte většinou tak, že vysunete schránku na příslušenství a pracovní plocha pod patkou se tím zmenší. Potom na ni bez problémů navléknete třeba rukáv nebo nohavici. Volné rameno mají snad všechny stroje, ale není od věci si to zkontrolovat, zvlášť u těch levnějších. Pro využití volného ramene musí stroj samozřejmě stát na stole, ne být zapuštěný v desce.
Příslušenství - není špatné informovat se, jaké příslušenství ke stroji dostanete. Většina výrobců dává ke strojům základní věci jako štěteček na čištění, cívky a trochu oleje. Kromě toho byste měli ve výbavě najít i patky. Kromě té základní, která u stroje bude určitě, je ještě patka na šití knoflíkové dírky (tu využijete), patka na začišťování s vodicím plíškem (výborná pomůcka), patka na šití zipu, na látání, na přišívání knoflíků, existují i patky s nožičkou na horní podávání (=lepší práce s tenkými látkami) nebo dokonce s ořezem, jako mají overlocky, teflonová patka atd. Bez těchto patek se dá žít, ale je nesympatické, když výrobce ke stroji za tisíce korun dá dvě patky a dost. Patky se dají dokoupit, ale nákup většího množství se prodraží (průměrně stojí jedna 80-150 Kč). Kupujete-li stroj někde, kde se dá rovnou koupit příslušenství, nakupte si pár cívek do zásoby - výrobci ke strojům obvykle dávají 3-4 a určitě se jich hodí víc.
Automatický navlékač jehly - malé udělátko s háčkem, který navléká nit do jehly. Bez toho se obejdete, já ho na stroji mám a ani ho příliš nepoužívám, protože s navlékačem se sice vyhnete nutnosti navlékat nit do jehly, ale musíte ji navléct do navlékače :) Pokud máte špatné oči, navlékač vám moc nepomůže, chce to tak jako tak pořádné brýle. Je dobrý pro choleriky, zápas s roztřepenou nebo tlustší nití je s navlékačem přece jen kratší.

Takže ve stručnosti - vyberte si stroj, který má celokovovou konstrukci, umí minimálně rovný steh, entl, pružný entl a knoflíkovou dírku a má volné rameno. Na běžné šití nic jiného nepotřebujete.


Elektronické šicí stroje začátečníka, který hodlá zůstat u běžného šití, asi nebudou moc zajímat. Jsou už poměrně drahé (od 10 000 Kč), lehce složitější na ovládání a oplývají fičurami, které při běžném šití tak často nevyužijete, a pokud začínáte, budou vás přímo mást. Pokud se vám šití má stát koníčkem nebo se jím dokonce chcete přiživovat či živit, dražší stroj se vyplatí.Jak se liší elektronické šicí stroje od mechanických?

1) polohu jehly řídí počítač. U mechanických strojů zvednete nohu z pedálu a jehla zůstane tam, kde se zastavila. U elektronického stroje zvednete nohu z pedálu a jehla dojede do základní polohy, tj. úplně nahoru nebo úplně dolů podle nastavení.
2) rychlost šití řídí počítač. Zatímco v pedálu mechanického stroje je součástka, která podle míry sešlápnutí pouští do mašiny více nebo méně elektriky, přes pedál elektronického stroje žádná elektřina nejde. Pedál jen vysílá signál do stroje a počítač podle toho reguluje rychlost. Stroje proto mívají tzv. měkký rozjezd - i když hned na začátku sešlápnete pedál k podlaze, jehla se rozjede pomalu. Další častou součástí je regulátor rychlosti, obvykle šoupátko, jímž si nastavíte maximální rychlost. Stroj pak i na největší sešlápnutí pojede pomalinku, nebo naopak poletí na plný plyn. Při šití choulostivých míst je to skvělé, což jistě uzná každý, kdo někdy šil na mechanickém stroji nějaké choulostivé místo a přitom se snažil nohou jemně regulovat rychlost.
3) mívají velký výběr ozdobných stehů, někdy včetně písmen a čísel. To sice není životní nutnost (a určitě si stroj nekupujte jen kvůli tomu, byli byste zklamaní), ale už jsem stehy několikrát využila k dozdobení svých výtvorů. Zkrátka tam, kam byste přišili kraječku nebo hádka, vyšijete řádku kytiček :). Písmena jsou vzhledem k velikosti a provedení obvykle celkem k ničemu, jediné využití spatřuji ve vyšití jména na Pepíčkův pytlík na cvičky.

4) mají displej, kde se zobrazují informace. Drahé stroje mívají informační displej skutečně promakaný, ty nejlevnější zobrazují základní informace - někdy jen číslo stehu, jindy i jeho délku a šířku, polohu jehly, doporučenou patku… v podstatě stačí to číslo, délka a šířka. Někteří výrobci se chlubí systémem nápovědy zabudovaným do stroje - ten by vám měl umět poradit, jakou jehlu a patku máte na tu kterou látku použít. V praxi to však spíš mate, švadlena prostě musí umět takové věci z hlavy; a když vám do toho nebude kecat chytrý stroj, naučíte se to rychleji :) Navíc normální rozum se sebelepším softwarem nahradit nedá.

 

* * *

 

 

24 Responses to “Šicí stroje”

  1. 1

Dugan Says:

Díky, pomohlo mi to pri vyberu stroje pro manzelku k Vanocum!

Listopad 13th, 2007 at 4:42 odpoledne

  1. 2

Kamila Says:

Děkuju za tenhle přehledný článek!
Doma jsme měly stroj šlapací, teď mám Veritasku ze 157. ruky, ale už jí vůbec nejde regulovat délka stehu a každý steh je jinak dlouhý, podle obtížnosti šitého místa.
A protože chci zkusit šít oblečení pro děcko, hodlám pořídit lepší stroj, aby viditelné švy vypadaly hezky.
Tak nabita informacemi už si jen, v záplavě značek a modelů, které umí téměř totéž, vybrat.
Díky Kamila

Listopad 19th, 2007 at 11:26 odpoledne

  1. 3

Eva Says:

Dobrý den, výborné stránky, dekuji za ne.Mám dotaz - máte zkusenosti nebo informace o stroji Inotec nm 902? Má dost funkcí, cena podezrele výhodná. JE nekde háček? Díky, E.

Leden 12th, 2008 at 3:49 odpoledne

  1. 4

Stoklasa Says:

Stroje opravuji 30let a není pravda že stroj se musí opravovat často.Třeba u Veritasky je to cca3-4roky u nových strojů cca2roky.Staré Veritasky mají stejné součastky jako poslední až na pár maličkostí(třeba délka stehu )Famula,columba, na rozdíl od strojů nových jsou všechny náhradní díly běžně Vám je opraví všude.Co se týče pedálu(rychlost rozjezdu)asi jsou vypálené uhlíky).Staré šicí stroje šlapací se také běžně opravují od lodiček(cca1895) do součastných,rozdíl je v množství funkcí,které jdou kolikrát na úkor spolehlivosti(pokud nejsou tvořeny vačkou).Čili výběr je na Vás.

Únor 20th, 2008 at 10:37 dopoledne

  1. 5

Stoklasa Says:

Ješte dodávám ,že Veritasky měly od roku1935 vždy seřízlé jehly a staré šicí stroje šlapací měly vždy převod do rychla ,což se dá spočítat průměrem spodního velkého kola a průměrem ručního kola,jinak máte ve většině pravdu

Únor 20th, 2008 at 11:36 odpoledne

  1. 6

Veronika Says:

Dobrý den dostala jsem nový šicí stroj Primera a při šití se mi stále trhá vrchní nitˇ.Netuším zdali je stroj poruchový nebo je v tom jiný problém.Děkuji za radu.

Březen 3rd, 2008 at 10:25 odpoledne

  1. 7

hraba Says:

Měli jsme stroj Veronica Optima 200 a úpřimně mohu říci, že by si zasloužil označení ček šmejd. Několikrát byl na opravě po velmi krátké době. Vdy došlo k rozštelování celého mechanismu. Pravděpodobně uvolněné šroubky, které byly málo zapuštěné už z výroby. Po několika opravách a opakovaných vadách mi došla trpělivost a stroj sem komplet vyhodil.

Březen 5th, 2008 at 6:04 odpoledne

  1. 8

Stoklasa Says:

Paní Veronice asi bude hnutý zákrok chapače.

Březen 24th, 2008 at 3:20 odpoledne

  1. 9

Gullimaree Says:

Díky za super přehled,hodlám pořídit stroj a je tu spousta informací,které se mi hodí….určitě je okmažitě doporučím mamce,taky chce koupit stroj..díky..

Březen 28th, 2008 at 11:06 odpoledne

  1. 10

Iveta Says:

Dobrý den,
děkuji Vám za velmi vyčerpávající rady při přemýšlení o koupi šicího stroje. To jsem potřebovala!! jen ještě prosím o jedno : již mám vybráno ALE váhám : Veronika 500 (bez displ.) nebo Veronika 707 (s elektronikou a displ.) anebo jsem vybrala vůbec špatně ??
:-) ..viz kritika na Veroniku 200 :-)

Duben 3rd, 2008 at 11:19 dopoledne

  1. 11

Jana Says:

Po 2 hodinách hľadania som našla konečne poriadnu stránku na doporučenie stroja. Pred tým som lúskala stroje a vybrala som presne rovnaké typy ako Iveta. Šijem často,všetko od tričiek po kabáty. Teraz sa chcem hrať s patchworkom.
Na 500 ma láka overlockový prídavok, na 707 množstvo programov. Poradí nám niekto?

Duben 14th, 2008 at 11:31 odpoledne

  1. 12

Naty Says:

Ahoj chtěla bych se zeptat když chci šít šaty tak jaky stroj se mi ktomu bude hodit diky předem za otpověd natalie odepiš prosím na e-mail natalka10@centrum.cz

Květen 15th, 2008 at 3:46 odpoledne

  1. 13

irena Says:

ahoj,prosím, máte někdo zkušenost se šicím strojem ZETINA 748? jsem začátečník, chci si pořídit stroj (šití na mimčo, látkové plínky atd.), důležitá je pro mě i cenová dostupnost - tento se mi zalíbil…moc díky za odpovědi

Květen 17th, 2008 at 9:45 odpoledne

  1. 14

vena Says:

prosím o informaci o výrobci stroje INOTEC NM 902 (kdo je výrobce -Singer? Děkuji

Červen 2nd, 2008 at 2:48 odpoledne

  1. 15

Alischi Says:

Dobrý den,
velmi pěkné počtení. Na které jsem bohužel narazila až po zakoupení šicího stroje.Bohužel jako absolutní začátečník jsem přišla k šicímu stroji Singer 353 a ne a ne sehnat k nemu manual. Prosim poradte. Potrebuji navinout clunek (tedy tu malou kulatou civku) a na prave strane je kolecko (co pohání stoj a jehlu) a uvnitř je vyklápěcí kolečko s logem civky. Na horním díle jsem navlékla špulku, cívku zacvakla doprava, odklopila kolečko a nic??? Hodiny se s tím trápím a už nevím. Děkuji předem za radu.

Září 8th, 2008 at 2:35 odpoledne

  1. 16

Sandra Says:

Díky za rady.
Nikdy jsem na šicím stroji nešila a chystám se si první stroj koupit,,pokud možno za minimální cenu,protože buhví,jestli mi to půjde.Navíc netušim,jestli třeba nebude problém že jsem levák:-(
No,uvidim.Každopádně jsem se chystalal na nákup Veritas z aukce,ale radši teda koupim něco nového,levného

Září 19th, 2008 at 6:17 odpoledne

  1. 17

Jaja Says:

Koupila jsem starší stroj Veritas Famula. Není k němu manuál.Může mi někdo za úhradu poslat kopii nebo na okopírování zapůjčit? Děkuji.

Září 26th, 2008 at 10:13 odpoledne

  1. 18

renata Says:

Děkuji za stránky, jen mě utvrdili v mém internetovém pátrání po novém stroji :-).

Prosinec 30th, 2008 at 12:25 dopoledne

  1. 19

Jitka Says:

Koupila jsem Veronicu 707,bohužel již po 3 týdnech je na servisu-začal neskutečně hučet,a při úpravě délky a šířky stehů je toto hučení ještě intenzivnější.Při delším zapnutí se hučení zintenzivňuje.Výrobce v Mělníku se k závadě nestaví zrovna přívětivě.Domnívám se že vadu sice iodstraní,ale asi jen na čas.Bohužel jsem prošvihla 14denní lhůtu na vrácení stroje.Jak dál pokračovat.Stroj vybavením není špatný,ledasoc je opravdu zbytečné a stroj tím prodražuje.Fakt je,že na nových strojích nelze šít všechno a už ne obšívat vlastní vystřižené nášivky-aplikace,prostě stroje nešijí “dokulata” a ponořením podávacích zoubků ani patkou se věc nevyřeší,to umí jen starý mechanický stroj.

Leden 29th, 2009 at 12:08 odpoledne

  1. 20

Lucie Says:

Dobrý den,

chtěla bych velice poděkovat za článek a za zkušenosti s kterými jste se podělila jak v článku šicí stroje, tak u šití korzetu

Únor 1st, 2009 at 6:13 odpoledne

  1. 21

Lucie Says:

Chtěla bych se Vás zeptat, jelikož sem laik. Jaký je rozdíl mezi overlockem a coverlockem

děkuji

Únor 1st, 2009 at 6:17 odpoledne

  1. 22

Anna Says:

Dobrý den,
chtěla bych poradit. Spodní nit mi přeskakuje - udělá mi delší steh. Poraďte prosím, jak to vyřešit. Děkuji za odpověď

Únor 16th, 2009 at 5:23 odpoledne

  1. 23

Jitush* Says:

Dobrý den,

děkuji za praktické rady velmi přehledné pro neodborníka jako jsem já. Zkušenosti mám jen s maminčiným starým Lucznikem (tipuju konec 70.let) a ten je neustále nefunkční. Máma ho vždycky nechá opravit a za chvíli opět nejede. Někdy si to rozmyslí a z ničeho nic šije dobře, stroj sbalíte a když ho zase rozbalíte, už zase šít nejde… Takže se dívám po něčem novém a hlavně trvale fungujícím, asi bych zešílela, kdybych si koupila něco, co musím za dva týdny reklamovat. Má někdo zkušenosti s Ladou? Nabízí je, ale nic jsem o nich nikdy neslyšela.

Díky
Jitka

Březen 29th, 2009 at 11:50 dopoledne

  1. 24

Veronika Says:

Zdravim.Mam jeden docela závažný problém.Nedávno jsem si koupila šicí stroj vše bylo ok,ale jednoho krásněho dne jsem si chtěla zašít kalhoty,ale spodní niť mi nešla.Vůbec se mi nenebírá,čím to je??Poradí mi někdo??Už jsem ho celý rozebrala a nit tam neni zamotaná vubec nic.

Červenec 9th, 2009 at 12:35 odpoledne

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

© 2009 Vyšívání | Entries (RSS) and Comments (RSS)

Powered by Wordpress, design by Web4 Sudoku, based on Pinkline by GPS Gazette